Sedíme v hospodě, kde je na čepu 10-12 různých speciálů malých pivovarů, přijde Rusák a začne se dožadovat Staropramenu...
Dnes je tak pěkně, až na mně přichází touha uspořádat víkendové vítání jara. To se otevře garáž, nachystá se basa piva, flaška slivovice a s každým kolemjdoucím tatínkem se zapřede rozhovor. Je zajímavé sledovat, jak se s otevřenými vraty frekvence korzujících taťků zvyšuje...
Doporučuji neplést si měrné jednotky. Například stupně a procenta. Jelikož pivo s očekávávanými patnácti stupni mající ve skutečnosti patnáct procent vám nemusí nutně udělat dobře (např. Paradox Jura, BrewDog Brewery, Skotsko, JEDINÝ KEG V ČR!).
Jak jsem již informoval ve středu, rozhodnul jsem se řešit zálohování osobních dat. Po dvou probděných nocích jsem se rozhodnul pro variantu on-line backup (+ NAS za ~12k, který si ale koupím, až bude líp). Protože většina NAS řešení přicházejících do úvahy (momentálně asi jen Synology DiskStation DS212) běží na Linuxu, zvolil jsem nakonec CrashPlan (relativně levný, multiplatformní, s neomezenou kapacitou).
"Bára miluje Davídka!!!"
OBRIZEK 95.00 - "Prosím vás, co mi to tady účtujete???" "V pohodě, to je obědový řízek..."
Hleďme, co jsem právě našel válet se ve foťáku. Po chvíli přemýšlení mi dochází, že to muselo být focené v noci po vánočním večírku. Sice si nevybavuju kdy a co jsem to vlastně fotil, nicméně uhodnout to asi není těžké...
Až vám bude někdo nabízet točené pivo Delirium Christmas (http://www.delirium.be), nepijte to. Slušných 10 alkoholických procent skutečně dokáže udělat čest jeho jménu.
Poté, co si kolega včera v noci vložil do úst (po mnoha a mnoha speciálních pivech a kmínkách) Ctiradovu pýchu a Šárčinu krev (pořadím si nejsem jist), rozhodl se zajít k McDonald's na (jak neustále tvrdil) expreso. Obslužná paní už zavírala, všechno měla uklizené, stoly a podlahy vytřené. Nicméně kafe mu ještě uvařila. Onen nešťastník ještě ani nestačil poděkovat a už espresso (zběsilým mícháním) rozlil po celém širém uklizeném okolí.
Paní se zoufale chystala protestovat, nicméně byla přerušena následující (ne příliš srozumitelnou) obhajobou: "V pohodě, v pohodě, pro tyto účely mám sebou spoustu ubrousků z podniku Kokr and Sokr". Vytáhnul deseticentimetrový štůsek ubrousků a soustředěně se jal kávu rozmatlávat na dosud nepostižená místa.
Ke mně pak tlumeným hlasem omluvně dovysvětlil: "Vy jste si toho nevšimli, ale já jsem si ty ubrousky celej večer postupně schraňoval, protože jsem měl panickou hrůzu z toho, že ve vlaku nebudu mít do čeho smrkat".
Ještě dvě hodinky a tradááá na pár vitamínů.