Kdepak, dnes nepojede. K smrti vyhladovělý lid opustil svá pracoviště a vytáhnul na trestnou výpravu proti papalášům.

To je nápad - taky budu protestovat. Zítra. Symbolicky. Vstanu dřív, v sedm hodin rozkopnu dveře v nádražce a dám si pivo.

No nesmějte se, zkusili jste si to někdy takhle brzo ráno a ještě na lačný žaludek? Tomu já říkám oběť! Udělat si výlet do Prahy, to umí každej ňouma...

Kdo chcete protestovat se mnou, můžete, do nádražky v Čelákovicích se nás vejde hodně.

Zase jsem se nemohl rozhodnout mezi černobílou a barevnou, tak přikládám obě verze.

Vepříkův koutek

91.8kg. Tak a dost, tohle nemá cenu. Na truc jsem poobědval řízek s bramborovým salátem a pivo - to vám byla lahoda. Takhle se má žít, a ne se cpát trávou jako králík.

Škoda jen, že jsem byl na nádraží autem, jinak bych si s chutí dal i jedno do vlaku. S tím Pavlem, jak ho neznám. S tím, co v podstatě nepije...

Večer jsme se pak s celou rodinou ještě vyvalili před domem, jako sparing partnera jsem přizval souseda a na zahájení sezóny jsme lupli pár kousků (ve dvou se to lépe táhne).

A zítra jdeme do hospody na zabíjačku (nebude to kanibalismus?) a večer na špekáčky k sousedům. Tak!

Levé Próžek

Stáhnul jsem si z Android Marketu bezva aplikaci - Vignette. Asi vás sem tam obšťastním jejími výsledky. Včera to byla vlaková zastávka, dnes jsem upgradoval na nádraží.

Nějak se nemůžu rozhodnout, kterou (a jestli vůbec) z těch dvou fotek použít...

Ranní vstávání je zlo. Obzvlášť v pondělí. A úplně nejhorší je to teď, když ještě člověk po nedávném létě neuvyknul na probouzení se do tmy.

Přátelé, v jednom z produktů firmy Microsoft se objevila zvláštní chyba.

V mém věku je čím dál obtížnější zažít něco "poprvé v životě". Dnes se mi to ale podařilo. Podřadil jsem na pětku.

Beze slov aneb Nemám čas dnes něco psát :)

Celou zimu u nás panovalo jaro a více méně příjemné a slunečné počasí.

Šel jsem takhle s Jáchymem kolem nějakého domku, kde na zahradě jela míchačka na plné obrátky.

Úspěch má mnoho otců, neúspěch je sirotek.

Provoz Chwatlineru zahájen

Moc se mi do toho sice o víkendu nechtělo, ale Ema otravovala tak dlouho ("tatínku, kdy už budeme dělat to pivo?"), až jsme se do toho spolu pustili. Symbolicky na prvního apríla. Možná bych mohl tuhle várku nazvat Apreeller?

Čtu Emě na dobrou noc z Krysáků a ona si v posteli z posledních sil hraje se svou plyšovou žirafou a s medvídkem Pů vypůjčeným od sousedů. A že prý medvídek Bů bude hyjákovat.

Cože?

Následuje názorná ukázka. Posadí medvěda na žirafu a zařve: hyjó!

Vepříkův koutek

Až se dosyta nacpete masem z grilu, vezměte banán, třtinový cukr, Cointreau a drcené ořechy.

Banán položte na gril a pomalu ho ze všech stran ohřívejte tak dlouho, až zčerná. Potom z horní strany sloupněte proužek slupky. Sloupnutou část banánu lehce pokapejte likérem (lze vynechat - máme to vyzkoušené), posypte třtinovým cukrem (nelze nahradit obyčejným cukrem - máme to vyzkoušené) a drcenými ořechy (to jsme zatím ještě nezkoušeli). Banán vraťte na gril a nechte cukr lehce zkaramelizovat.

Pojídá se malou lžičkou přímo z - na pohled hnusné - ohořelé slupky.

Kulturní okénko

V nejbližší době bude v okolí veselo. Nejen, že se bude konnat Romský ples, ale i tradyční pouť.

Hypochondrická ošetřovatelka

"Táto, když mě dnes bolí to bříško, můžu si mastičkou na exémy namazat kolínko?"

Pohádka na dobrou noc

Ve větvích staré švestky dozrávaly modré plody, kterým se na Valašsku říká trnky. Místní šamani z nich pomocí tajemných kouzel vyrábějí zázračný elixír. Říká se mu trnkovice a léčí rýmu i smutek a zahání vlkodlaky a upíry.

Krysáci
kapitola 8. Dovolená

V pokojíčku nastalo ticho, jelikož Ema trávila nově nabytou informaci. "A tatínku, až budu velká, budu taky pít slivovici. A víno. A čaj pro dospělý..."

Vepříkův koutek

Ráno jsem se vzbudil a hned jsem věděl, že to dnes půjde. Fakt bude ideální den na hubnutí. Myslel jsem si to i dopoledne. Myslel jsem si to i v poledne, kdy jsem tankovou Plzeň, bramborový salát a krůtí řízek kompenzoval ořezáváním  kukuřičné strouhanky z masa. Myslel jsem si to i začátkem odpoledne, ale pak jsem naneštěstí pomyslel na zmrzlinu McFlurry a bylo...

Trápení jsem rychle ukončil návštěvou nejbližšího McDonalda a nákupem kyblíku zmrzky. Jen co jsem ji zblajznul, v práci se objevila velikonoční šunka. Ne ty vodnaté vakuované plátky ze supermarketu, ale opravdická šunka. No co, to je přece dietní jídlo, ne?

Tak jsem lehce povečeřel, ale takové masisko si přímo žádá o pivní koupel. Jak jsme řekli, tak jsme udělali. Šunku jsme zalili dvakrát v Celnici a pro jistotu ještě jednou ve vlaku.

Pak přijdu domů a tam už na mě mává slivovicí řemeslník od sousedů (Takový Ferda Mravenec, práce všeho druhu. Bydlí po celý rok v maringotce a dokončuje rozestavěné domy lidem v okolí. Loni jsem mu přes plot nabídnul čtvrtku a on mě od té doby na oplátku zásobuje pitím, masem z grilu a historkami).

Tak jsem se mu pomstil Mázem a najednou jsem se tím celodenním půstem cítil tak vysílený, že už si nic nepamatuju.

Onehdy u večeře Jáchym vehementně vyžadoval po Katce, aby mu zazpívala "tu písničku o holčičce se zelenýma vláskama".

Dnes ráno jsem dostal od nejmenované osoby tak strašnej pojeb za včerejší článek, že se z toho klepu ještě teď.

Takže abych uvedl věci na pravou míru: Pavel včera ani neslavil, ani nevyprošťoval, ani nekupoval a nepil pivo, ani se mnou nejel ve vlaku a ani se vlastně skoro neznáme.

Vepříkův koutek: 91.8 kg. Jak to tak sleduju, asi budu rád, když budu po dvou týdnech nelidských muk na své původní váze.

Ze zoufalství jsem začal i s pohybem - ráno chodím pěšky do Jiřiny na vlak. Je vám to taková romantická vlaková zastávka, mrkněte na foto :)

"Ale miláčku, není to tak, jak to vypadá!"

Kdybych u sebe nosil foťák, nebo aspoň kompakt, nemusel bych fotit mobilem.

Na druhou stranu - kdyby byly ryby v prdeli, nebyly by ryby v rybníkách. I když u nás se spíš říká "debe bele rebe v prdeli, nebele be rebe v rebnikách". Tak si to nějak přeberte.

Ema měla ve škole namalovat obrázek o tom, co dělala o prázdninách.