Vytisknout tuto stránku
pondělí, 01 srpen 2016 17:05

NahOjofOto - 1. srpna 2016

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Myslím, že jsem tu výchovu přece jenom vzal za správný konec.

Na dovolené jsme se každý večer všichni sebrali a šli jsme na procházku na pláž. No - na pláž. Jedna zahrádka vedle druhé, jestli mi rozumíte... 

Jednoho dne už ale byly děti totálně unavené, tak jsem - ač s největším sebezapřením - polohlasem zauvažoval, jestli by nebylo lepší zůstat doma. V tom okamžiku Jáchym spadl z pohovky (kde v polospánku sledoval nějakou pohádku), po zemi se doplazil až ke mně, chytil se mi za nohu a vyčerpaně škemral: „Tatínku, prosím... Můžeme jít večer zase na nějakou procházku? Třeba někam do hospody?“.

 

To by člověk musel být sám Herodes, aby řekl ne tomu nevinnému dítěti...

Přečteno 1738 krát Naposledy změněno pondělí, 01 srpen 2016 17:21