Tak ani na squashi se mi moc nedařilo. Třetinu míčků jsem tvrdohlavě bral rámem, druhou třetinu jsem sázel pod přední lajnu a zbytek jsem nahrával sparing partnerovi přímo na raketu, aby se moc nenaběhal. Už asi stárnu.

Když jsme u toho stárnutí, ono se to dá asi poznat i podle chování na síti. Pomaloučkou a převelice nenápadně vyhledávací výrazy jako TEENS a LOLITAS opustily vyhledávací pole mého Googlu, aby byly nahrazeny řetezcy typu MILF.

No, když teď o tom tak uvažuju, ani ty milfky už nejsou, co bývaly. Ještě to sice nemám vědecky ověřené, ale vsadil bych se, že poslední dobou požaduji po gůglí farmě spíš informace o beerfestech a pivních mapách.

Hmm, jestli jsem včera neměl raději ještě jednou vymalovat. Projekt totiž nevyhnutelně dospěl do druhé fáze, do montáže nábytku. Na skládání IKEA PUZZLE jsem si opět nepoučitelně vyhradil pouhou optimistickou třičtvrtě hodinku.

Poprvé jsem zapochyboval po rozbalení krabice, ze které se vysypalo 30 dřevěných prkýnek a 198 doplňkových částí (údaje jsou přesné, dal jsem si tu práci a díly jsem spočítal).

Podruhé jsem zapochyboval v jedenáct večer po sestavení skříňky, kdy jsem zjistil, že mi už nezbývá síla, abych s ní pohnul.

Třetí pochyby hraničící s depresí se mě zmocnily při pohledu na zbývající tři nerozbalené krabice. O složité soustavě šatnových tyčí určených k přímé montáži do volného prostoru v kamrlíku ani nemluvě.

Ještě že je dnes Squash Day. Dám si oraz a třeba se to zatím složí samo.

Víkendové malování kamrlíčku o rozměrech dva a půl na dva a půl se ukázalo býti mnohem větším soustem, než jsem očekával (malováníl jsem v pohodě odkládal asi dva měsíce, ale včera jsem nakonec dostal tvrdé ultimátum). Ona místnůstka je totiž v podkroví, takže po teplém víkendu se tam nedalo dýchat. Navíc jsou hladké zdi narušeny dveřmi, radiátorem, světlem, vypínačem, zásuvkou, zkoseným stropem, střešním oknem a nosným sloupem podpírajícím krovy. Trošku moc nepravidelných prvků na tak malou místnost. Výsledkem bylo, že jsem váleček skoro nepoužil - musel jsem to celé ojet štětečkem.

Ale jedno vítězství jsem si dnes přece jen připsal - podařilo se mi ráno přesvědčit dozorčí radu, že jedna vrstva malby stačí, takže tu včerejší křeč nebudu muset večer opakovat.

Kdybych u sebe nosil foťák, nebo aspoň kompakt, nemusel bych fotit mobilem.

Na druhou stranu - kdyby byly ryby v prdeli, nebyly by ryby v rybníkách. I když u nás se spíš říká "debe bele rebe v prdeli, nebele be rebe v rebnikách". Tak si to nějak přeberte.

... aneb "Ty už snad jako zase smrdíš pivem^* ?!?"

^*(ne, pivo nesmrdí)

Po squashi jsme včera vyjímečně přišli domů dnes.

V Prague Beer Museum jsme vyzvedli kolegu, U bukanýra jsme okusili hnusnou obsluhu a ještě hnusnější Šerák, U Slabé vůle nám číšník vnutil Staropramen desítku s tím, že Stella ze dna bečky je hnusná, v Haštalském dědkovi jsme se přesvědčili, že Krušovice desítka skutečně chutná jako tenkját, že nefiltrovaný Mušketýr je velká lahoda a že Červenou 13° z Velkého Března si už asi nikdy nedáme a v Tlusté Koale jsme to zazdili (doslova) dvanáctkou Staropramenem.

Jsem doma sám - následující scénka z dnešního rána se tedy nutně musela odehrát v jiné domácnosti.

"Maminko, venku je mlha." "No, ona je i vevnitř. Z tatínkových alkoholických výparů!"

Jak dětské modly rozhodí i ty největší raubíře: V Harrachově za dětmi přišli František s Fanynkou (nebyly to teda originály z Kouzelné školky, ale maminky - ale hodně dobře převlečené). Děťátka byla taky v maskách, představující většinou pohádkové postavy.

Každá figura si s Františkem a Fanynkou popovídala a dostala nějaký dárek.

Figura č. 1) Myslivec s vlkem, jasná narážka na Červenou Karkulku. "Tak ty jsi mysliveček? A z jaké pohádky?" "..... no .... přece z myslivčí ...."

Figura č. 2) Kašpárek. "Ahoj kašpárku, vzpomeneš si na nějaké tři další postavičky z pohádky, kde je kašpárek?" "... tři kašpárci ..."

Pak tam bylo ještě něco děsně vtipnýho, ale teď si zrovna nemůžu vzpomenout.

Z víkendu stráveného v Harrachově si přivést jenom tuhle fotku? Hanba!!!