Zobrazení položek podle značky: foceno mobilem

Dnes jsem málem vyfotil sněžnou vílu, na můj mobil ale byla moc rychlá...

Tak se to nakonec stalo. Odešel mi USB disk. Měl jsem na něm kromě filmů, hudby a dokumentů všechny fotky - i rodinná alba - od roku 2001. Zálohu samozřejmě nemám - přece poznám, když disk začne odcházet a budu mít spoustu času data přehrát :(

Když jsem vyčerpal všechny možnosti nedestruktivní obnovy dat, vhodil jsem disk do kukaně k adminům. Tam přišly na řady metody destruktivní  (pokud jste slabší povahy, nedoporučuji osobně dohlížet na obnovovací proces). Výsledkem bylo pár zkroucených plechů připojených kancelářskými svorkami přímo do počítače a velmi pomalý, i když prozatím zdařilý proces dolování souborů (dnes jsem plně pochopil význam pojmu Data Mining). Ještě nějakých 180 hodin a budu mít většinu dat zase k dispozici.

Asi si koupím NAS (nejvíc se mi líbí Synology DiskStation DS212j v konfiguraci 2x2TB). Jenomže jsem včera začal šetřit na D800, tak co dřív?

Dnes jsme byli potupného čekání ve stojícím vlaku ušetřeni. Pro jistotu totiž nepřijel vůbec. Náš zákazník, náš pán. Aspoň jsme ale mohli zajít na snídani do nádražky, beztak jsme tu naši pajzičku poslední měsíce nějak zanedbávali.

Snídaňový rohlík podražil o pětikorunu, cena piva setrvalá...

Tak miláčkové, ještě nějak v práci přetrpět zbytek dnešního dne a pak už jen hory, sníh, pivo, svařáci a slivovice. Dva týdny. Takže se s největší pravděpodobností uvidíme až koncem ledna.

Když to půjde dobře, třeba si i přivezu fotku dvě...

Poté, co si kolega včera v noci vložil do úst (po mnoha a mnoha speciálních pivech a kmínkách) Ctiradovu pýchu a Šárčinu krev (pořadím si nejsem jist), rozhodl se zajít k McDonald's na (jak neustále tvrdil) expreso. Obslužná paní už zavírala, všechno měla uklizené, stoly a podlahy vytřené. Nicméně kafe mu ještě uvařila. Onen nešťastník ještě ani nestačil poděkovat a už espresso (zběsilým mícháním) rozlil po celém širém uklizeném okolí.

Paní se zoufale chystala protestovat, nicméně byla přerušena následující (ne příliš srozumitelnou) obhajobou: "V pohodě, v pohodě, pro tyto účely mám sebou spoustu ubrousků z podniku Kokr and Sokr". Vytáhnul deseticentimetrový štůsek ubrousků a soustředěně se jal kávu rozmatlávat na dosud nepostižená místa.

Ke mně pak tlumeným hlasem omluvně dovysvětlil: "Vy jste si toho nevšimli, ale já jsem si ty ubrousky celej večer postupně schraňoval, protože jsem měl panickou hrůzu z toho, že ve vlaku nebudu mít do čeho smrkat".

Ještě dvě hodinky a tradááá na pár vitamínů.

"Jáchyme, ty se tady směješ, voe, a zatím ti umřel Pan prezident".

Nic... Výchovná lekce zcela bez efektu na vychovávaný subjekt.

Beztak by mě zajímalo, jaké bude mít tato generace morální vzory.

Včera jsme měli v práci besídku pro děti a jednou z atrakcí bylo malování na obličej. Večer pak Ema učinila životní rozhodnutí. "Až budu velká, stanu se malířkou dětí".

P.S. Ještě to nechám den dva uležet, ale možná fotku použiju do stejnojmenného tématu na DIGIaréně.

Až mě překvapilo, že jsem se včera vydržel dívat na celou Plzeň (řekl někdo pivo?). Samozřejmě, že nikdo s kouskem soudnosti v těle nemohl předpokládat, že Plzeň (řekl někdo pivo?) vyhraje, ale bylo mi sympatické, jak s o několik tříd lepším soupeřem bojovali.

Docela mě ten fotbal bavil. Na rozdíl od nedávného trapného zápasu naší reprezentace. Možná kdyby celý nároďák zahodili a postavili místo něj do baráže Plzeň...?

(Řekl někdo pivo? Hernajs, já bych se tak zchotěbořil chotebožskou Chotěboří...)

Po dvou dnech odpočinku od mobilních fotek se dnes po hlavě opět vrháme na umění.