Poznámka - kdo jste už stihli přečíst včerejší článek, tak si dnes, prosím, přečtěte jeho úvod ještě jednou.

... a pak už se jenom pilo.

"Jéé, maminko, koukej, támhle letí tučňák!"

Nejmenovaný člověk s akademickým vzděláním:

To je na facku

Sedíme v hospodě, kde je na čepu 10-12 různých speciálů malých pivovarů, přijde Rusák a začne se dožadovat Staropramenu...

"OLAP kostka je celá v paměti, aby forecasty byly rychlé a to je super. Občas to ale někdo s požadavky na forecast přežene a pak spadne celý server. Což už není super, ale trapas..."

Na zastávce se baví dvě pubertální holčičky (odhadem sedmá třída):

"Já mám pocit, že když někdo někoho popichuje, tak se mu líbí."

"Však jo - on jí řekl, že vypadá jak veverka. Ona se ale hned naštvala a začala ho mlátit."

"Je úplně blbá..."

Poslouchat za dveřmi se nemá

... na druhou stranu někteří lidé, obzvláště hlasití mobilní telefonisté, vám kolikrát nedají nejmenší šanci. Já osobně na ně mám (až s krutou statistickou anomálií) neuvěřitelné štěstí ve vlaku. Co já už jsem se s nimi nařešil účetních a obchodních problémů, rozvodů, oprav střech a špatně zbudovaných bazénů, výletů do Alp a na Riviéru, koupí nejnovějších SUV a starých pneumatik na stodvacítky; vztahy s pitomými sousedkami a špatná vysvědčení už ani nepočítám.

Dnes ráno se zrovna jeden dálkový student snažil omluvit ze zkoušky tak pitomým způsobem, že jsem mu to nevěřil ani já. A to jsem s ním uprostřed mrazem spálených polí v tom stojícím vlaku (ano, opět) tvrdnul také, takže jsem věděl, že si nevymýšlí.

To mi ale připomnělo nedělní odposlech na sedačkové lanovce v areálu Obří sud (pro rodiny s dětmi velice doporučuji).

Osoby a obsazení (zleva): táta, máma, jejich dítko, prázdná sedačka, já (Ema tam naštěstí nebyla, zrovna relaxovala v hospodě u párku v rohlíku).

Máma: "Je to tady super, jenom mě trošku tlačí boty. Pořád mi otíkají nohy, to mám asi z těch prášků".

Táta: "Vidíš, to máš z toho, že mě neposloucháš. Já jsem ti říkal, ať k tomu doktorovi nechodíš. A pak jsem ti říkal, ať ty prášky zahodíš. Vzhledem k frekvenci a gumiláriu se to beztak nevyplatí."

Synek: Z nevědomosti mlčí.

Já: Také mlčím, jelikož mi mozek odmítá zpracovat čerstvě nabytou informaci. Ostatně ani teď si nejsem zcela jist, jestli se bavili o tom, o čem si myslím...