Jáchym by o tom mohl vykládat. Dostat ho ráno z postele je nadlidský úkol. A včerejšek (ano, bylo pondělí) patřil k výjimečně vypečeným zážitkům. Nakonec ale zvítězila moje hrubá síla, napůl spícího jsem ho narval do oblečení, vyčistil jsem mu zuby a natlačil do něj snídani. Před odchodem do školky jsem ho vyslal do chodbičky, ať už se obouvá.
Po očku jsem ho sledoval - došel k rohožce, zhroutil se na ni a vleže si pro sebe zoufale zabrblal: „Ráno musím vstávat jako blbec a teď chci pořád spinkat...“
Na čtyřročka slušnej výkon.
