Čímž pádem se rychlofronta - plná lidí chvátajících do práce - totálně zastaví. Nehledě na to, že i ten odkládací pultík je dimenzován zhruba na dva rohlíky plus rajče, ne na měsíční nákup pro pětičlennou rodinu. A abychom z toho nevyvázli tak lehce, ukázalo se, že pan Pitchus měl jenom stravenky, ze kterých za živý prase nebyl schopen sestavit dlužnou částku.
Ale abych jenom nekňučel - dnes jela ve vlaku skupinka středoškolských dětí, kteří se horečnatě učili dějepis. Vypadalo to na nějaké brutální zkoušení hned první hodinu. Urputně se bojovaly koaliční války, vyháněli Napoleónové na Elby, budovaly a zanikaly republiky. V tom se ale nad mnohohlasý proud jmen, dat a míst povznesl zoufalý chlapecký výkřik. „Kolik tam těch Ludvíků ještě je, doprdele, tenhle už je vosumnáctej!"
Tady už bych mohl skončit, ale nedalo mi to a na mobilu jsem si milého Ludvíčka vyhledal. Do Googlu jsem zadal „ludvik iixx" (neptejte se mě, jakým způsobem jsem odvodil tu římskou číslici) a tradá - obrovské překvapení, jako hned první odkaz na mě vyskočil článek s názvem Louis XVIII of France.
(funguje to jen v anglickém prostředí, zkoušel jsem to ještě v práci z českého prohlížeče a nezabralo to)
To, že Google pochopí, že „ludvik" by mohl být „Louis", to ještě chápu, ale že dokázal přeložit chybnou číslovku „iixx" na "XVIII", to mně skutečně zarazilo.