Na poště bylo (mimo jiné) napsáno "PRODEJ DÁLNIČNÍCH ZNÁMEK", tak jsem bezelstně vstoupil a slušně povídám:
"Prosím jednu slovenskou dálniční známku".
Paní po mně z očí metla dva tři blesky a pohrdavě ucedila: "Pch, nemáme... Kdybysme měli mít slovenský známky, to už klidně můžeme mít i americký!!!"
Drtivá logika onoho argumentu mě odzbrojila takovým způsobem, že jsem jí ještě poděkoval...