Ema je schopná celý den bez odpočinku plavat, jezdit na kole, bruslit, prohánět se na lyžích nebo koloběžce, řádit na průlezkách, ale jak má udělat jeden krok pěšky, omdlévá hrůzou.

"Budeme dnes s dětma ve školce hajlovat".

Z rádia se line Turbo pecka:

Provoz Chwatlineru zahájen

Moc se mi do toho sice o víkendu nechtělo, ale Ema otravovala tak dlouho ("tatínku, kdy už budeme dělat to pivo?"), až jsme se do toho spolu pustili. Symbolicky na prvního apríla. Možná bych mohl tuhle várku nazvat Apreeller?

Pohan

Od poslední oslavy zůstalo Emě v přehrávači cédéčko s koledama.

"Jé, ty už jsi hotová?"

"No, my dámy jsme rychle, my netrůníme tak dlouho jak chlapi."

Po mimořádně zdařilém vanovém cákanci, který nám zavlažil celou koupelnu, si Ema protřela oči a s obdivem prohodila:

"Tak to je hůůstýýýý, já jsem ale ... ďábel ...".

P.S. "Tatínku, ale ďáblové neexistují, že ne?"

Hypochondrická ošetřovatelka

"Táto, když mě dnes bolí to bříško, můžu si mastičkou na exémy namazat kolínko?"

Dívali jsme se s Emou na Euro Hockey Tour. Lehoulince jsem jí nastínil pravidla a hlavně vysvětlil, že hrajou dva státy proti sobě (pro zjednodušení, aby to pochopila).

"Emi, ti bílí jsou naši a ti červení jsou Rusové." (hned v přestávce mi celou koncepci rozbořili reportáží z NHL - "A kdo jsou ti modří?")

"Aha, a ti naši jsou mimozemšťané?"

... občas mi to tak připadá - jeden den 0:7 s Finskem, hned druhý den 4:0 s Ruskem ...

Pyramida moci

Dívali jsme se na nějakou kreslenou pohádku, kde v hlavní roli figurovaly mořské želvy. "Jéé, tati, já chci být želva..."

Z ničeho nic se přihnal žralok a začal želvy pronásledovat. "... a nebo ne, já chci být žralok. Vlastně ne, počkej, já chci být paní učitelka!"