Zobrazení položek podle značky: Emy hlášky

Kdo by to byl řekl, jak nevděčné a obtížné může být povolání učitelky angličtiny ve třetí třídě.

Je moc dobré vědět, že se vaše děti nachází na správné straně potravního řetězce.

Po sobotní odpolední bouřce nám nešla elektřina téměř až do nedělního oběda.

Propršený čas si musely naše děti - namísto vysedávání u televize - vyplnit klasickou konvenční hrou. Odněkud vyhrabaly plyšové psy a sestavily z nich rodinu.

„Tenhle malej černobílej“ (boxer) „se bude jmenovat Ťapka a tenhle malej zrzavobílej“ (něco jako foxteriér) „se bude jmenovat Čmuchálek.“

„No a co jejich maminka?“ (obrovský béžový bernardýn)

„Hmm, maminka bude asi Šlapka...“

Tak co si budeme, přátelé, nalhávat - podle výše zmíněného zadání maminka ani nic jiného být nemůže, ale naštěstí se mi jim ten nápad podařilo rozmluvit. Ale teď zase marně hledáme rozumné jméno pro obrovskou plyšovou světle hnědou psí maminu...

Druháci a jejich paní učitelka, všichni totálně vyčerpaní z těch nekonečných čtyřhodinových šichet, se rozhodli, že místo vyučování pojedou do kina.

Nějak mě opustilo fotografické oko. Jestli tento stav znáte, tak víte, že nemá cenu se do focení nutit násilím.

Kdybych byl ten typ, co si dává závazky, tak bych se zavázal, že se letos pokusím víc fotit. Abych nemusel publikovat opilecké mobilní cvaky náhodně nalezené po několika týdnech v hlubinách androidí galerie.

Ema měla ve škole namalovat obrázek o tom, co dělala o prázdninách.

Včera večer jsme grilovali.

Ema je tento týden doma, leží s horečkou. 39,5°C už je horečka, co říkáte?

O víkendu přišla bída na kozáka a tak jsem se i s dětma vydal na rychlou předobědovou čumendu k nám do hospody.