Tohle fotím každé ráno už minimálně dva-tři týdny a pořád se mi nedaří udělat nějakou kompozici. Tak jsem to trápení dnes ukončil - dám sem tuhle blbinu a buďto mě potřeba vyfotit ty hodiny přejde, nebo se mi zítra mimoděk povede nějaká fotka.
Malé kotě, mňau, mňau,
spalo v botě, mňau, mňau,
nehas, co tě, mňau, mňau,
nepá, nepálí.
To jsem dnes Emě, ani nevím proč, zapěl při pití večerního mlíka. S otevřenou pusou na mě chvilku mlčky (ano, řekl jsem mlčky - kdo se s Emou někdy setkal, ví, o čem mluvím) zírala a pak povídá: "A tatínku, jak ses to v práci všechno naučil?"
Sláva, po téměř dvou letech vzal konečně někdo na vědomí mé pracovní výsledky.
