Důkazem toho jsou diskusní fóra plná neustále se opakujících nářků typu Dokvasilo mi pivo, ale jeho hustota je pořád strašně vysoká. Důvod je jednoduchý. Pokud měřený roztok (v našem případě kvasící mladina či již vykvašené pivo) obsahuje alkohol, hodnota naměřená refraktometrem neodpovídá skutečnosti. Nicméně pokud známe stupňovitost mladiny před jejím zakvašením, je možné se jednoduchým výpočtem k reálné (respektive reálnější) hodnotě dopídit.

Druhým úskalím, na které můžeme při používání refraktometru narazit, je fakt, že každý jednotlivý přístroj naměřené hodnoty stupňovitosti určitým způsobem zkresluje či posunuje. Dobrou zprávou ale je, že hodnota posunu je stejná pro všechna měření příslušným refraktometrem (tj. nezávisle na stupňovitosti či obsahu alkoholu v měřeném vzorku). Pokud si dokážeme velikost posunu (neboli korekční faktor refraktometru) zjistit, stačí nám pak naměřenou hodnotu vydělit korekčním faktorem, čímž získáme správnou hodnotu stupňovitosti ve stupních Brix. A tato upravená hodnota potom v domácích podmínkách v zásadě odpovídá stupňům Plato.

Takže pojďme si teď ukázat, jak se z výše zmíněnými překážkami vypořádat.

Korekční faktor refraktometru

Jak jsem již nastínil výše, každý jednotlivý refraktometr může (ale nemusí!) poskytovat více či méně zkreslené hodnoty měření i v případě, kdy vzorek neobsahuje alkohol. Existuje nezanedbatelná naděje, že čím čínštější přístroj vlastníte, tím více se budou naměřené hodnoty lišit od skutečnosti. S klesající cenou přístroje také roste možnost, že i opakované měření jednoho vzorku bude vracet rozdílné hodnoty! Takže jak z toho ven? K výpočtu korekčního faktoru refraktometru lze použít například nástroj na stránkách HomeBrewMap. Postup je jednoduchý, ale budete k němu potřebovat skleněný hustoměr (u kterého se předpokládá, že při měření vzorku o teplotě shodné s kalibrační teplotou hustoměru bude vracet správné hodnoty):

• Upozornění: Celý postup vždy provádějte s jedním refraktometrem, přístroje nestřídejte (každý jednotlivý kus má jiný korekční faktor). Je to sice trošku americké upozornění typu „nedávejte domácí zvířátka do mikrovlnné trouby“, ale jistota je jistota.
• Změřte hodnotu hustoty (nezakvašeného!) vzorku skleněným hustoměrem. Postup při měření hustoměrem by také vydal na vlastní (krátký) článek, ale na tomto místě stačí zmínit, že:
  • měření se musí provádět při teplotě, na kterou je daný hustoměr zkalibrován
  • hodnota hustoty se odečítá na úrovni „hlavní hladiny“, nikoliv na místě, kde se hladina dotýká hustoměru.
• Ten samý vzorek změřte refraktometrem. Doporučuji provést několik opakovaných měření (po každém měření je třeba refraktometr umýt a vysušit) a hodnoty si zapisovat. Je totiž docela dobře možné, že pět po sobě jdoucích měření vám vrátí pět různých hodnot.
  • Pokud jsou opakovaná měření shodná, máte štěstí a není co řešit. 
  • Pokud se hodnoty měření stejného vzorku refraktometrem liší, spočítejte z nich například aritmetický průměr (pokud všechny hodnoty oscilují v rozumných mezích), nebo největší výchylky neberte v potaz a průměr spočítejte ze zbylých měření, nebo ...  Tady žádný univerzální návod neexistuje, prostě koukněte na množinu naměřených hodnot a selským rozumem si vyberte jednu reprezentativní hodnotu.
• Do nástroje pro výpočet korekčního faktoru refraktometru pak zadejte hodnotu naměřenou hustoměrem a hodnotu naměřenou refraktometrem (mám na mysli tu souhrnou, například průměrnou hodnotu řekněme pěti měření). Nástroj vám okamžitě spočítá korekční faktor refraktometru.
• Doporučení: Celý výše zmíněný postup doporučuji opakovat pro co nejvíce různých vzorků (piv). Nástroj umožňuje zaznamenat až 10 takových pokusů, přičemž výsledný korekční faktor refraktometru je vypočítán jako průměr korekčních faktorů jednotlivých měření.

V okamžiku, kdy už znáte korekční faktor vašeho refraktometru, můžete snadno zjistit skutečnou hodnotu stupňovitosti měřeného vzorku například tímto nástrojem pro korekci refraktometru na HomeBrewMap.com. Zvolte možnost nezakvašená mladina, zadejte naměřenou hodnotu i korekční faktor refraktometru a ihned se dozvíte skutečnou hodnotu stupňovitosti mladiny (v zásadě odpovídající stupňům Plato).

Jak je vidět z příkladu vpravo, může se naměřená hodnota od skutečné (v závislosti na hodnotě korekčního faktoru) nezanedbatelně lišit. Korekční faktor 1.07 je reálný a odpovídá mému refraktometru (který nepochází z Číny a nebyl levný).

Korekce refraktometru při měření kvasící/vykvašené mladiny

Úplně jiná situace nastává v případě, kdy se snažíme změřit stupňovitost kvasícího či vykvašeného piva. V tomto okamžiku již bude (díky přítomnosti alkoholu) vracet „chybné“ hodnoty každý refraktometr bez ohledu na jeho kvalitu, cenu či zemi původu. Pokud chceme odhadnout skutečnou stupňovitost kvasícího piva pomocí refraktometru, musíme především znát jeho počáteční stupňovitost z doby před jeho zakvašením (tj. v době, kdy ještě neobsahovalo alkohol).

Opět si pomůžeme nástrojem na korekci refraktometru ze stránek HomeBrewMap.com. Tentokrát ale vybereme možnost kvasící / vykvašená mladina, zadáme hodnotu původní a aktuální stupňovitosti (zadávají se hodnoty odečtené z refraktometru, nikoliv přepočítané!), příslušný korekční faktor a ihned se dozvíme odhad aktuální stupňovitosti.

Na reálném příkladu vpravo opět vidíme, že i když refraktometr ukazuje hodnotu 8.2°Brix, skutečná stupňovitost se pohybuje kolem tří stupňů Plato.

Poznámka: pro odhad stupňovitosti kvasícího piva existuje několik metod. Více k tomu na webu domácího pivovaru Diversity.