Když jsem na podzim vařil - od základu přepracované - dýňové pivo, přišlo mi natolik zajímavé, že jsem zatoužil ochutnat i jeho „čistou“ verzi bez přidaného koření.

To se mi později potvrdilo na MHM, kde pivo sice vyloženě nepropadlo, ale skončilo v těžkém průměru, diplomaticky řečeno. A pokud jsem správně rozluštil rozmazaný sken degustačního listu, byly (oprávněné) výhrady k přílišnému kořeněnému aroma s tím, že základní recept v sobě skrývá jistý potenciál :)

A abych neměnil příliš mnoho věcí současně (jak je mým dobrým zvykem), udělám to pivo naprosto stejně s tím, že 1) vynechám dýni a koření a 2) zvýším dávku dřeva (které jsem minule v chuti vůbec nedokázal rozpoznat).

Poznámky z vaření

• Minerální profil vody opět vyžaduje použití oné zpropadené ve vodě nerozpustné křídy. Využil jsem tento kalkulátor, 4 gramy křídy jsem rozpouštěl v kyvetě pod až zbytečně velkým tlakem, ale přes to všechno jsem měl pocit, že se mi tentokrát všechna křída nerozpustila. Teď už s tím nic nenadělám...
• Při drcení sladu garáž nádherně voněla čerstvě mletou kávou. 

(vybavilo se mi dětství a naše vesnická sámoška s mlýnkem na kávu - čti STANDARD - u vchodu)

• Hladina ve scezovačce byla tentokrát úplně čistá bez jakékoliv „sladové krupičky“.
• Při scezování tekla sladina dlouho poměrně kalná (pokud dokážu vzhledem k její tmavé barvě posoudit), ale zato bez kousků sladu.
• K vyslazování jsem přistoupil poměrně laxně, takže se mi po dlouhé době opět vytvořila široká mezera mezi stěnami hrnce a sladovým koláčem. Všimnul jsem si toho poměrně pozdě a i když jsem třetinu sladiny vrátil zpět, efektivitu to silně poznamenalo. Místo plánované sedmnáctky mám patnáctku. Nechápejte mě špatně - jsem velice rád, že je to jenom patnáctka, protože na sedmnáctku jsem cílil pouze z důvodu zachování původního receptu. Moje blbost mě ale štve!
• Na začátku chmelovaru jsem nesbíral pěnu a místo irského mechu jsem použil Protafloc. Po vypnutí ohřevu jsem nechal dílo 30 minut odpočívat a teprve poté jsem započal s chlazením. 
• Protafloc mi začíná připadat jako kouzlo - mladina na konci chmelovaru je (opakovaně) velice čirá a kaly se usazují pevněji a rychleji.

Kvašení

• Starter z tekutých kvasnic s koeficientem 1.0
• Provzdušněno Vortexem, zakvašeno při 19°C a zahrazeno (~5PSI)
  • Někdy během druhého dne kvašení se kvasnice vzbouřily, pěna úplně zaplnila Fermentasaurus až po víko a hnala se hradicím ventilem ven. Po chvíli zápasení se mi - za cenu úplně zastříkané lednice - podařilo Fermentasaurus odtlakovat. Hradicí ventil jsem umyl a když pěna klesla, Saurus jsem znovu zahradil. A vzbouření se opakovalo. Marný boj s miliardami mrňavých nepřátel jsem vzdal a zhruba jeden den jsem nechal Fermentasaurus pouze volně přikrytý víčkem. Třetí den jsem jej opět zahradil a tenkokrát už kvasnice spolupracovaly.
  • Nicméně během vzpoury mi vrchem kvasné nádoby uteklo až nečekaně velké množství kvasnic. Pevně doufám, že v pivu nějaké kvasnice zůstaly a že to na fermentaci nebude mít negativní vliv :(
• Třetí den teplota zvýšena na 22°C
  • A ráno dne čtvrtého (po zahražení), kdy se už fermentace chýlila ke svému konci, se kvasnice opět zbláznily. Vzdal jsem to a pivo nechal dokvasit bez zahražení.
• Šestý den přidáno 50g dubových třísek (ve variantě sherry). Před použitím jsem je chvíli povařil (vodu jsem potom vylil) a dal jsem je do nerez sítka, abych je mohl z piva kdykoliv odstranit. Třísky v pivu ponechány 11 dnů (7 dnů při teplotě 22°C + 4 dny při teplotě +-1°C)
• 2 dny Cold Crash + 2 dny želatina
• Stočeno protitlakem do kyvety a nuceně nasyceno

Den 17 (stáčení do kyvety) 

Barva je relativně světlá a je spíše temně rudo-hnědá, než černá. Koření v chuti není žádné, pouze jemný „belgický“ nádech (takže ta silná kořenitost byla v předchozí verzi skutečně způsobena kořením).

Chuťově mě ale pivo nikterak neuspokojuje. Čokoláda skoro žádná, káva jen lehká a zatím převažuje prázdná vodová pražená nakyslost. Dřevo pak v chuti necítím, pouze mírnou trpkost. Nedokážu ale posoudit, jestli ta trpkost pochází ze dřeva, nebo ze sladů.

Tohle pivo ještě čeká dlouhá cesta ke zlepšení.

Je klidně možné, že se tak projevují následky hrubé chyby při vyslazování a nepříjemnosti s příliš bouřlivým kvašením.

Den 18 (odkalování #2)

Přijde mi, že chuťově si pivo trošku sedlo. Možná je to tím, že zbytky kalů, želatin a podobně jsem vypil už včera :)