Málo platný, jak jednou na chlapa přijdou takový ty chutě, tak mu není pomoci. To určitě znáte, ne? A za oběť oněch chutí jsem teď padnul už i já. Já, kdo teď nedokáže myslet na nic jiného, než na pořádný, silný, drsný a voňavý IPA

(všimli jste si, jak jsem snad poprvé v životě použil pro IPA mužský rod? proč, ptáte se? jelikož TEN ejl. TEN india pale ale.)

Tentokrát to už ale nebude takové to jednosladové a jednochmelové patnáctistupňové šolíchání pro děti, kojící matky a metrosexuály. Tentokrát to bude chlapácký a chmelem narvaný dabl s obsahem alkoholu atakujícím hodnotu 10% inspirovaný matkou - pardon - otcem všech imperiálních ejlů. Pliny The Elder mi už jednou modelem postál (a ne úplně neúspěšně), ale tenkrát jsem se snažil o co nejpřesnější klon z úplně jiných surovin. Dnes už naopak originální suroviny mám, ale za vzor si vezmu jen kombinaci použitých chmelů (viz originální recept „by Vinnie Cilurzo“). Zbytek pak bude čistě výplod mé fantazie, aby mě to aspoň trošku bavilo.

• Slad a rmutování. Základ sypání bude tvořit nádherný Golden Promise, do kterého dodám lehce Dextrine a pro dobrý pocit sto gramů Crystal T50. Jelikož (z důvodu dobré pitelnosti) budu cílit na co nejsušší a nejprokvašenější tělo, budu rmutovat 90 minut při 64.4°C a do chmelovaru navíc přidám půl kila plně zkvasitelné dextrózy (ta v pivu navýší obsah alkoholu bez reziduální sladkosti).
• Chmel a chmelení. Vyzkouším originální kombinaci chmelů (tj. Simcoe, Centenial, CTZ), ale jelikož díky IBU metodice Diversity dokážu poměrně slušně odhadnout hořkost z Whirlpoolu, můžu vynechat téměř veškeré chmelení během varu - ponechám jen jedno v šedesáti minutách kvůli dodání zbývající hořkosti. Zbytek chmele půjde do vířivky: první dávka na 15 minut při 75°C a druhá na 40 minut při 60°C. I studené chmelení bude dvojité - první dávka na devět dnů a druhá na čtyři dny. Výsledná hořkost by pak měla být sice nezanedbatelná, ale nikterak přehnaná. Budu cílit na poměr IBU/SG kolem 1.0.
• Kvasnice a kvašení. Použiju starter s koeficientem 1.0 z tekutých WLP001 a teplotu kvašení budu udržovat na 19°C. Jedná se sice o lehce nižší než ideální teplotu těchto kvasnic, ale vzhledem k vysoké stupňovitosti piva je trošku přiškrtím, aby moc neřádily.
• Voda. Klasika pro IPA - Ca 110 | Mg 18 | Na 16 | SO₄ 280 | Cl 50
• Ostatní. Pivo budu chtít čisté, takže použiji irský mech i želatinu. Také zvažuji nasazení dubových whisky třísek do kvasné nádoby, ale to jsem ještě s konečnou platností nerozhodnul...

Recept

Recept je k dispozici v sekci HomeBrewExchange na stránkách HomeBrewMap.com.

Poznámky z vaření

• Z jistých důvodů jsem zapomněl měřit pH a dolít kyselinu do varní vody. Nicméně tragicky bych to neviděl, jelikož dle výpočtu Bru'n Water měla být rmutovací voda úplně bez kyseliny a do vyslazovací vody mělo přijít pouhých 0.5 ml 80% kyseliny mléčné.
• Vzhledem k vyššímu množství sladu jsem zvolil hustší rmut (22 litrů na 8.3 kg sladu), aby se mi dílo vešlo do hrnce. Jelikož se však dílo v hrnci nedalo míchat, přidal jsem ještě dva litry vody, zapnul míchání na rychlejší otáčky a i tak trvalo minimálně čtvrt hodiny, než míchadlo dokázalo roztočit celý objem.
• Odrmutovací pauzu jsem nakonec nedržel, pouze jsem dílo na odrmutovací teplotu ohřál a ihned jej přendal do scezovačky. Prostor pod sítem jsem nevyplňoval vodou, jelikož by se mi to do scezovačky celé nevešlo.
• Při scezování a vyslazování tekla sladina bez problémů (scezovačka se nezacpávala) a úplně bez pevných částic. Nicméně byla strašně kalná jako prase. Do scezovačky jsem vrátil snad dvacet litrů, ale nijak moc to nepomohlo.
• Říkal jsem si, že by se ten zákal mohl „vyvařit :)“. Možná se tak stalo, protože jsem ze začátku chmelovaru obral HODNĚ pěny (odvážil jsem se ji ochutnat - vzdáleně mi připomínala sladký sníh na cukroví vyráběný z bílků), mladina byla PLNÁ vysrážených kalů (v podobě velkých cucků i dlouhatánských provázků) a na konci chmelovaru zákal skutečně zmizel.
• Sladina byla vzhledem k vyšší hustotě až překvapivě světlá. Zlatavá barva přecházela do sexy oranžové. Úplně se mi sbíhaly sliny.
• Chmelovar byl velice bouřlivý. Řekl bych, že mnohem víc než obvykle. Možná to bylo nízkým tlakem (během vaření venku pršelo)?
• Whirlpool chmel jsem nesypal přímo do hrnce, ale dával jsem jej do nerez sítek (chtěl jsem minimalizovat ztráty mladiny po zchlazení).
• Aktualizace #1: Osmý den kvašení jsem se impulzivně rozhodnul přidat do kvasné nádoby kromě chmele i whisky třísky. Poučen z předchozích nezdarů jsem jich navážil jenom 30 gramů (raději ať nejdou cítit vůbec, než abych pivo zase zabil) a nesterilizoval jsem je vařením ve vodě, ale pouhým ohříváním v troubě (půl hodiny při 90°C).

Kvašení

• Starter z tekutých WLP001 (s koeficientem 1.0)
• Provzdušněno a zakvašeno při 19°C (po 10 hodinách zátka divoce bublala)
• Po čtyřech dnech, kdy jsem nabyl dojmu, že se fermentace zasekla na hustotě 1.029 jsem začal postupně teplotu navyšovat rychlostí 1°C/den až na teplotu 22°C
• Sedmý den první dávka Dry Hop (celkem na šest dní).
• Osmý den přidány whisky chips (celkem na pět dní). Přidal jsem je do nerez sítka s první dávkou chmele, abych je mohl v případě potřeby vytáhnout.
• Desátý den druhá (o třetinu menší) dávka Dry Hop (celkem na tři dny).
• Cold Crash, želatina, nucené sycení v kyvetě.

Den 10 (hodinu po druhé dávce Dry Hop) 

Až doposud bylo pivo krásně suché a krásně chmelově aromatické. Dřevo z něj v podstatě ale necítím.

Nicméně hodinu po druhém chmelení mi to přijde strašně přechmelené, až nepříjemně aromatické a hlavně se mi zdá, že v chuti cítím - nevím jak to napsat lépe - přemíru „zeleného materiálu“.

Také hořkost mi zatím přijde až zbytečně vysoká. Taková ta klasická „hubu trhající“ hořkost typická pro IPY, které letěly ještě před pár lety. A to jsem to své oproti Pliny the Elder udělal silnější (devatenáctka místo sedmnáctky) a méně hořké (80 IBU namísto 95 IBU).

Den 13 (po vytažení chmele) 

Veškeré nepříjemné „pocity“ (zelený materiál, přechmelenost, vysoká hořkost, ...) jsou pryč. Zůstalo pouze nádherné chmelové aroma (hodně do citrusů, ale jsou to, řekl bych, takové „chlapské citrusy“, jestli mi rozumíte) a lehoulince dubová whisky. To dřevo je tam skutečně jenom náznakem a to je asi dobře.

Den 20

Hořké citrusy, mango a po dlouhé předlouhé době se v lehkém náznaku objeví dubové dřevo.

Momentálně se rochním na vavřínech - tohle chmelení mi neuvěřitelně chutná a dřevo tomu navíc dodává jistou ... rafinovanost? nepřímočarost? neprvoplánovitost?

Týden 4

Pivo získalo stříbrný korbel na Soutěži domácích vařičů piva v Litomyšli 2018 v kategorii Divoká karta.

Stříbro je samozřejmě super, ale ochutnávka z lahve přímo na soutěži mě lehce rozhodila. Může to být jen můj pocit, ale zdálo se mi, že chmelové aroma lehce ustoupilo (není to ještě brzo, po jednom měsíci?) na úkor výraznějšího dřeva a hlavně whisky. Tu jsem v pivu ucítil poprvé. Je tedy pravda, že pivo bylo méně kalné a už teplejší.