Už mě nebaví přelévat dílo ručně. Už mě nebaví sledovat ostřížím zrakem teploměry po celou dobu vaření. Už mě nebaví bát se odskočit si na záchod, aby mi nepřetekl chmelovar (herdeg, to zní prapodivně dvojznačně). Už mě nebaví neustálá sborka a rozborka pivovaru před a po vaření. Už mě nebaví, že v okamžiku, kdy pivo dozraje do nejlepšího stavu, mi díky neustálé kontrole kvality zůstávají v kegu poslední dva kousky.

Proto jsem se rozhodnul, že si na stará kolena postavím poctivý garážový pivovar. Teda jako ne že by mi musel spočívat na kolenou. Bude mít vlastní podstavec. Ale rozhodně si ho zbuduji na kolenou. Jakože ne vkleče, ale vlastními silami. Původně jsem chtěl zapojit i místní řemeslníky (obor svařování nerezu, elektroinstalace apod.), ale je s nimi řeč jako s kozou. Už nemám zapotřebí dohadovat se s neochotnýma trotlama, toho jsem si užil až dost při stavbě našeho domu.

Takže jsem nakonec po dlouhém vnitřním boji rezignoval na dekokční pivovar a půjdu cestou konstrukčně jednoduššího pivovaru infuzního. 

Co nejvíce komponent si koupím už hotových (nemám čas ani potřebné nástroje na to, abych si po večerech sestavoval rmutová čerpadla ze součástek z vyřazených šicích strojů) a zbytek už snad nějak slepím nebo sešroubím dohromady.

Inspiraci jsem našel na webu The Electric Brewery, kde stavbu varny popisují do nejmenších detailů. Jelikož se tam ale k celé problematice staví poměrně maximalisticky, pokusím se (z cenových důvodů) nepotřebné komponenty trošku ořezat :)