Jak jsem už při vytváření seznamu dílů nové varny tušil (a zároveň tajně a marně doufal v opak), filtrování chmele a kalů po chmelovaru asi nebude probíhat tak nějak automaticky samo od sebe.

Při vaření slabších a málo chmelených piv (řekl někdo Grisette?) byla situace ještě relativně zvládnutelná. Po konci chmelovaru jsem nechal kaly chvíli usadit, spodním kohoutem jsem je odstřelil (může se výraz "odstřelit" použít i na kaly?) a teprve potom jsem hadici napojil na chladič.

U silnějších a chmelenějších piv však už kalů bylo tolik, že nepomohlo ani jejich odstřelení a ze všech sil se snažily ucpat čerpadlo.

Chvíli jsem tedy zkoušel chmel sypat do Hop Spideru, což sice trošku pomohlo, ale vysrážených kalů bylo i přes to velké množství. Stejně tak sypání chmele do nerezového sítka není ani zdaleleka tak sexy, jako když se chmel dává přímo do nádoby.

Ale hlavní problém s odstřelováním kalů spodem vidím v relativně velkých ztrátách mladiny a v těžko predikovatelném objemu těchto ztrát. Nehledě k tomu, že dno je vyboulené jen lehce, takže nikdy nelze odstřelit všechny kaly.

Nejvíc by se mi asi pro filtrování kalů líbil Hop Stopper, který je použit v The Electric Brewery (ve variantě Tri - Clamp pro spodní výpusť). Jeho výrobce ale v roce 2024 ukončil výrobu, takže tudy cesta nepovede.

„Venkovní“ filtrování pomocí nějakého typu In-Line filtru (viz například obrázek vpravo) používat nechci, protože to už podle mého názoru příliš komplikuje sborku a rozborku celé varny.

Nakonec mi opět pomohlo opětovné pečlivé pročtení webu CraftHardware.de. V popisu u Boil Kettle autor zmiňuje dva způsoby stáčení mladiny do fermentační nádoby:

  • Místo teploměrné šachty ve spodní části nádoby namontovat Racking Arm (stáčecí rameno? nebo jak se to česky řekne?) a stáčet mladinu nad usazenými kaly. To je v zásadě použitelné, ale musel bych teplotu měřit až v hornějším tri-clamp portu (to by asi žádný nepřekonatelný problém nebyl, ale port je až ve „výšce“ 20 litrů díla) a znamenalo by to větší (i když předem odhadnutelné) ztráty mladiny.
  • Zkusit chmel a horké kaly filtrovat přes 400 mikronový BIAB vak. Což je řešení, které snižuje ztráty mladiny téměř na nulu a navíc do jisté míry umožňuje recirkulaci mladiny přes chladič zpět do varné nádoby (což značně zjednoduší možnost sanitace protiproudového chladiče, který jsem doposud musel sanitovat „chemickou cestou“ za použití ponorného čerpadla). Když pak teplota klesne pod 40 °C a začnou se tvořit jemné kaly, vak asi bude potřeba vytáhnout, aby se neucpal.

Já nejdříve vyzkouším filtrování přes BIAB vak a uvidím, jaká bude jeho účinnost a jak se s ním bude dát pracovat.

 


Aktualizace

Vaření s BIAB vakem jakožto filtrem po chmelovaru dopadlo totální katastrofou.

Bouřlivý var z nějakého důvodu vizuálně probíhal pouze mezi vakem a stěnou nádoby. Dílo se pravděpodobně vyvařovalo rychleji, než ho vak stačil propouštět zpět ke spirále, takže se spirála strašlivým způsobem připálila. Smrad z toho byl přenáramný.

(pivo jsem sice nechal z vědeckých důvodů prokvasit, ale ani po měsíci neztratilo odpornou popílkovou pachuť, takže šlo na kompost ještě před stočením do kyvety)

(vrstva spáleniny na spirále byla silná a velice tvrdá. už jsem myslel, že si budu muset pořídit novou spirálu, ale pak jsem podle internetového moudra zkusil StarSan - připálená místa jsem obalil papírovým ubrouskem, polil StarSanem a nechal den působit. část spáleniny povolila. celý postup jsem několikrát zopakoval a po pár dnech jsem měl spirálu jako novou)

Toto fiasko mě s konečnou platností vyléčilo z choutek po experimentech a s pokorou jsem se vydal ověřenou cestou Racking Arm, kterou jako jednu z možností zmiňují stránky CraftHardware, ale kterou také používá Spike v jejich Trio System (varna technologicky téměř shodná s mým řešením).

Teploměr jsem tedy ze spodního předního portu přesunul do středního portu  (zhruba ve výšce 20 litrů) a spodní port jsem osadil otočným výpustným ramenem s motýlkovým ventilem.

(TIP - pokud se u Racking Arm místo silikonového těsnění použije těsnění teflonové, stačí jen velice lehce povolit svorku a ramenem pak lze krásně otáčet, aniž by hrozilo nebezpečí vylití obsahu nádoby)

 

Postup po konci chmelovaru  je tedy následující:

  • Výstup z racking arm (natočeného odhadem podle předpokládaného množství kalů a chmele v hrnci) napojím přes čerpadlo do protiproudého chladiče a zpět do hrnce přes whirpool arm.
  • Čerpadlo pustím naplno po dobu 15 minut, čímž vznikne pěkný vír a zároveň se vydezinfikuje chladič.
  • Dalších 15 minut nechám mladinu odpočívat kvůli usazení kalů.
  • Výstup z chladiče přepojím z whirpool arm do kvasné nádoby a začínám chladit (chladnou mladinu v této konfiguraci varny už nepouštím zpět do varné nádoby, ale hned do fermentoru). Na výstupu z chladiče mám teploměr (zatím používám "téčko" s teploměrem dočasně odmontované ze rmutovací nádoby) a podle teploty mladiny usměrňuji její proud.
  • Po poklesu hladiny až k racking arm je možné ramenem lehce otočit a získat tak v případě potřeby více mladiny do fermentoru.
  • Pokud mám pocit, že jsem do fermentoru stočil zbytečně moc kalů, nechám fermentor hodinu odpočívat v lednici a před zakvašením kaly odstřelím spodní výpustí fermentoru.

 


Poznámka

Omlouvám se za špinavý hrnec, ale strašně nutně jsem si potřeboval vyzkoušet jeho nové osazení, takže jsem ho před focením jenom lehce opláchnul.