Zjistil jsem, že v rámci hesla „cesta je cíl“ je pro mě várka o velikosti jedné kyvety naprosto vyhovující, takže nemravně obrovské stolitrové hrnce jsou vysoko nad mými požadavky. Tím spíš, že stávající stolitrové nádoby jsem z nějaké mladické nerozvážnosti osadil tak, že bych musel vařit alespoň padesátilitrové várky (topná tělesa, spirálu a jiné jsem prostě navrtal moc vysoko).

Poměrně vážně jsem se jeden čas zabýval i myšlenkou nákupu kompaktního jednorázového dvacetilitrového Braumeister PLUS. Pak mi ale přeci jen přišlo líto zahodit výsledky dosavadní práce. A samozřejmě koncept TheElectricBrewery je o dost „pružnější“ co se různých způsobů vaření týká.

Takže jsem se se skřípěním zubů rozhodnul pro další nekonečné kutění místo okamžitého (ač poměrně drahého) vaření v nové koupené jednonádobové varně.

Má nová filosofie je tedy následující. Chci primárně vařit malé pětigalonové várky (tj. do jedné kyvety). Na to by mi s obrovskou rezervou stačily 50 litrové hrnce Bergland (pohodlně bych byl schopen uvařit i hodně silná piva) a 3.5KW topná tělesa. Nemusel bych ani dělat novou elektroinstalaci v garáži - stávající zásuvky 3.5KW zvládnou.

Nicméně někde hluboko v mém do lihu naloženém mozečku stále hlodala pochybnost, jestli není škoda se lehkovážně zbavovat možnosti vaření větší várky. Je to škoda, usoudil jsem nakonec, takže udělám následující.

• HLT a rmutovací nádobu zmenším na 70 litrů a pokusím se veškeré „instalace“ osadit co možná nejníže, abych mohl vařit i v malém množství.
• Vyměním stávající velkou a nešikovnou spirálu za profi verzi od osvědčených BrewPi.
• Nádobu na chmelovar ponechám stolitrovou, jelikož z mé dosavadní zkušenosti plyne, že na dvojté várky by 70 litrů pro některá speciální (co se „výrobního postupu“ týká) piva nemuselo stačit.

Na zkoušku jsem si pořídil jeden levný sedmdesátilitrový Bergland a za dvě odpoledne jsem naprosto v pohodě vyrobil krásný nový HLT V2.0 včetně amatérského cejchování.

Poznámky:

• Použití děrovačky na plech se ukázalo jako výborná volba, nicméně silně doporučuji zkontrolovat směr otáčení vrtačky před vrtáním „vodicích“ děr stupňovým vrtákem. Ale je pravda, že když nic jiného, tak „vyšmudlení“ pěti 10mm děr do nerezového plechu stupňovým vrtákem vrtačkou s opačným otáčením se vyrovná několika hodinám v posilovně.
• Při cejchování hrnce (viz časopis Pivař 2017/1) jsem si zkusil ulehčit práci tím, že jsem pro označení rysek nepoužil lepicí pásku, ale papírové samolepky. Nebyl to ale nejšťastnější nápad, protože papír se po chvíli na okrajích sloupnul a vyleptané rysky vypadají tak, jako na posledním obrázku dole v galerii. Sice použitelné, ale vzhledově prapodivné.