Mám pro vás dva pivní objevy zásadního významu.

Pikoňadérka

Dnešní fotka je tak upravená, že už to snad ani není fotka, nicméně stíny na zdi se mi líbily a bylo mi líto je v rychlosti nezaznamenat...

Pohan

Od poslední oslavyzůstalo Emě v přehrávači cédéčko s koledama.

Do pivovaru na kraji Krušovic se vrátil sládek, který ho kdysi proslavil. A mladá, neokoukaná parta pivovarníků pod jeho dohledem uvařila novou desítku a dvanáctku, pořádná a poctivá piva, která se vracejí ke krušovickým kořenům. Piva dobrá jako tenkrát!

Nevěřil jsem, považoval jsem to za další krušovický marketingový trik (kolikátý už za poslední roky? Reklamy mají docela pěkné, ale močůvku vaří tvrdohlavě dál a dál).

Náhoda tomu chtěla, že dnes po obědě jsme v obchodě přímo vrazili do stojanu s výše zmiňovanou desítkou. Jelikož jsme se nacházeli v páteční shovívavé náladě, rozhodli jsme se jim dát ještě jednu - absolutně poslední - šanci. Koupili jsme si jednoho sdíleného lahváče (zase tolik jsme jim přece jenom nevěřili) a v práci jsme se pak za odměnu dočkali životního překvapení.

Ono se to snad doopravdy dá zase pít!!!

Jedna vlaštovka ale jaro nedělá, takže budu Krušovice pečlivě sledovat... Uvidíme, možná v té poslední reklamě doopravdy nelžou...

Dnes mám obrovské výročí.

Až vám bude někdo nabízet točené pivo Delirium Christmas (http://www.delirium.be), nepijte to. Slušných 10 alkoholických procent skutečně dokáže udělat čest jeho jménu.

Tak jsem včera narazil pivní styl, se kterým jsem doposud neměl tu čest.

To je na facku

Sedíme v hospodě, kde je na čepu 10-12 různých speciálů malých pivovarů, přijde Rusák a začne se dožadovat Staropramenu...

Víte co? Já už bych nechtěl být mladý.

Hmm, až do doby, než jsem se zaregistroval na http://www.beerborec.cz jsem měl pocit, že jsem v podstatě abstinent...

Odraz v měděném pivním kotli v Pivovarském klubu při čekání na 5l kvasničáku.

Je to zvláštní - za celý život jsem tam byl všeho všudy šestkrát, z čehož jenom tento měsíc třikrát a pokaždé jsem si společně s opičkou odnesl i fotku. Inspirativní prostředí...

... maj' tam docela dobrý vlastní pivo, tam na té Kosti.

"Moment, prosím, pivo bude za chviličku, pán zrovna přiráží..."

Jak jsem včera popsal principy pivní diety, tak jsem potom večer dostal strašnou chuť trošku zhubnout.

Poté, co si kolega včera v noci vložil do úst (po mnoha a mnoha speciálních pivech a kmínkách) Ctiradovu pýchu a Šárčinu krev (pořadím si nejsem jist), rozhodl se zajít k McDonald's na (jak neustále tvrdil) expreso. Obslužná paní už zavírala, všechno měla uklizené, stoly a podlahy vytřené. Nicméně kafe mu ještě uvařila. Onen nešťastník ještě ani nestačil poděkovat a už espresso (zběsilým mícháním) rozlil po celém širém uklizeném okolí.

Paní se zoufale chystala protestovat, nicméně byla přerušena následující (ne příliš srozumitelnou) obhajobou: "V pohodě, v pohodě, pro tyto účely mám sebou spoustu ubrousků z podniku Kokr and Sokr". Vytáhnul deseticentimetrový štůsek ubrousků a soustředěně se jal kávu rozmatlávat na dosud nepostižená místa.

Ke mně pak tlumeným hlasem omluvně dovysvětlil: "Vy jste si toho nevšimli, ale já jsem si ty ubrousky celej večer postupně schraňoval, protože jsem měl panickou hrůzu z toho, že ve vlaku nebudu mít do čeho smrkat".

Celý týden bojuji s nějakou chřipkou. Nutno dodat, že zatím je výsledek více méně nerozhodný. Dnes jsem se ale rozhodl, že s bacilem skoncuji způsobem značně nevybíravým. Naordinoval jsem si (navíc k obvyklé dávce chemikálií) jeden Zlatopramen ještě ve vlaku a doma pak dva Budvary. Konečně mám pocit, že je válka u konce.  Mým bakteriím pivo zachutnalo :(

"Tatínku, a dnes můžeš mít psí hlavu, jo? A já budu mít psí zadek." Zní to jak scéna z Vietnamské restaurace, ale odehrálo se to u nás těsně před večerním čtením, kdy se snažím s Emou a knížkou uvelebit v její posteli. Záda si totiž podkládáme obrovským plyšovým čoklem.

"Na nic nemají čas"(lidi), přitakal Hodan, "Kam pořád pospíchají?"

"Kam? Do práce," vysvětloval Eda. "Musejí makat od rána do večera, abysme my potkani a vy krysáci mohli žít pěkně v pohodlí!"

Krysáci

kapitola 10 Maják

Děti se holt musí  vychovávat od malička. Mám pocit, že Ezop byl amatér...

Podřezávání (si) větve

Cestou z práce jsem potkal mou rodinu u sousedů na terase, tak jsem taky zůstal. Dostal jsem i hlt piva ("Marťo,dnes vyjímečně pivo máme, my to jinak doma moc nepijeme") a když jsme odcházeli domů, musel jsem si odnést i zbytek v lahvi (1.5 litrový Zlatopramen), že by se jim doma zkazilo. Připadal jsem si sice jako socka, ale docela mi to bodlo.

A jak jsem byl na lačno, dostal jsem se do ráže a mailem jsem urazil půlku firmy (všichni jsou samozřejmě MNOHEM výše postavení, než já). Už se těším na ráno.

... ve stáří jako když najdeš. S tímto heslem na mysli jsme se přímo z porodnice vydali do hospody. Jelikož jsme s sebou vzali i mámu, dali jsme si jen Birrel (a oběd), ale až se otevřou zahrádky, uspořádáme pánskou jízdu. Kočárkovou :)

P.S. Na dnešní fotce je hospoda z pohledu Jáchyma. Pokud by teda otevřel oči.

Dnešní delirickou fotku (pro případ, že by si ji někdo chtěl taky vyfotit, focenou Nikkorem 105mm f/2,8 - bez toho to rozhodně nedáte) věnuji nám všem alkáčům (tj. i tobě Poldo a Pavle).